Inzerce      O nás     CzechCrunch  
Připomeňte si, co Jony Ive dokázal a proč Apple bez jeho přítomnosti možná nebude jiný, než je teď

Jony Ive má stále status jednoho z několika málo lidí, na kterých stojí celý Apple a nyní ohlásil svůj odchod. Bylo by velmi nepřesné říct, že se nyní rozhodl odejít, protože už ve velkém profilu v The New Yorkeru z roku 2015 se objevily poměrně zřejmé náznaky jeho sentimentu směřujícího mimo obrovskou zodpovědnost, kterou by podle něj designér mít neměl. Napříč historií společnosti si ji ovšem určitým způsobem sám získal.

Jonathan Paul Ive se narodil v Londýně do rodiny psychoterapeutky a stříbrníka, který také přednášel na Middlesex University. Po dokončení střední školy se původně zajímal o automobilový design, ale nakonec vystudoval průmyslový design a některé jeho studentské práce se objevily v Muzeu designu v Londýně.

Stejně jako velká část designérů, také Ive měl zájem o mnoho různých druhů objektů a mezi jeho první známé návrhy patří například naslouchátko a elektronické pero schopné psát různými styly – toho se nakonec dočkal s Apple Pencil. Po úspěšném dokončení univerzitních studií se ale nejdříve připojil k designérskému studiu Tangerine v Londýně, kde se s Applem poprvé setkal.

Tangerine se podílelo na návrzích prvních laptopů firmy, respektive PowerBooků a Jony tento projekt vedl. Nedlouho po tom mu byla nabídnuta pozice v Applu, kterou po váhání kvůli nutnosti přestěhovat se z Londýna do Kalifornie přijal zdánlivě jen proto, aby po pár letech několikrát málem podal výpověď. Už jeho první projekt v tehdy ještě počítačové firmě, druhá generace PDA Newton MessagePad, byl propadákem zejména kvůli technické stránce a příliš vysoké ceně.

Ive je ve svém přístupu k designu silně ovlivněn německým multioborovým hnutím Bauhaus vznikuvším ve stejnojmenné umělecké škole v první polovině 20. století. Vyznačuje se pro německý národ typickými hodnotami jako přísná funkčnost, minimalistický přístup bez zbytečných přikrášlení a dokonalé zpracování. Nejznámějším nositelem těchto a dalších podobných hodnot je německý designér Dieter Rams, jehož produkty se v mnoha ohledech staly přímou inspirací pro designéra Applu.

Rádiový přijímač s designem Dietera Ramse (Foto: Julian Bleecker / Flickr)

Ačkoliv byl Ive schopný a oceňovaný designér, ocitl se v Applu, který kvůli špatné (podle některých neexistující) byznysové strategii upadal. V polovině 90. let se jako poslední naděje Apple rozhodl koupit Jobsovu počítačovou firmu NeXT, Jobs se tak vrátil do vedení Applu. Ive si s ním okamžitě padl do oka a po tom, co byl jmenován hlavním designérem společnosti, začali s Jobsem spolupracovat na projektu, který byl pro Apple i celý segment osobních počítačů revolucí – iMacu.

Designy Jonyho Ivea jsou bytostně spojeny se všemi novějšími revolučními projekty Applu – iMacem, iPodem, iPhonem, iPadem, Apple Watch. Ač se ovšem držel pravidla neměnit něco jen proto, aby to bylo jiné, nebál se v dalších generacích různých produktů poměrně výrazně experimentovat. Laptop iBook, vydaný rok po iMacu, přejal jeho barevné průhledné plasty a i dokonce i dnes je v něm rozeznatelný novátorský přístup k hravému pojetí počítače primárně jako vyjádření své osobitosti.

iMac G4 (Foto: Carl Berkeley / Flickr)

Stejný designový jazyk o další rok později převzal i druhý desktopový počítač Applu, Power Mac G4 a menší verze G4 Cube. Šedý počítač ve tvaru kvádru obaleného průhledným plastovým krytem sice nebyl příliš úspěšný na trhu, ale stal se součástí kolekce Muzea moderního umění v New Yorku.

Design Jonyho Ivea a tedy i Applu je často kritizován za přílišný důraz na estetiku produktů na úkor jejich funkčnosti, ty nejlepší Iveova díla ale obojí dokonale spojují. Příkladem toho je například takzvaný Click Wheel iPodu, svým tvarem ikonický a okamžitě rozeznatelný a zároveň vysoce funkční. Stejně tak tělo unibody MacBooků Pro je tvořeno jediným kusem vyfrézovaného hliníku, díky čemuž mohou být laptopy tenčí a mohou mít čistší linie a zároveň řeší problém pevnosti těla.

Power Mac G4 Cube (Foto: yunaidrao / Flickr)

Za svou práci Ive obdržel bezpočet ocenění a několik čestných titulů z univerzit, dokonce z Cambridge a Oxfordu. S domovskou Británií, kam stále často jezdí, je po celou svoji kariéru díky původu úzce spojen a dvakrát obdržel Řád britského impéria, jako komandér v roce 2006 a rytíř-komandér o šest let později.

S příchodem iOS 7 v roce 2013 se Ive vydal za hranice hardwaru a v duchu společnosti nabízející kompletní řešení se také ujal kompletního designu iPhonu, od tlačítka plochy po ikonu hodin. iOS 7 bylo zezačátku silně kritizováno kvůli nedostatečné ergonomii, jeho designový jazyk založený na ploché barevné grafice se stíny a překrývajících se vrstvách uživatelského prostředí ale přežil dodnes a v mobilních zařízeních Applu nejspíš zůstane ještě dlouho.

Za svůj největší projekt v Applu Ive považuje hodinky Apple Watch, protože je to zařízení nejvíce zasahující do osobního prostoru a sebevyjádření člověka. I když je jinak nepřítelem ponechávání zásadních designových rozhodnutí na uživatelích, v případě hodinek se tak rozhodl k bezprecedentnímu kroku a navrhl velké množství verzí těla a dnes už nepřebernou nabídku pásků.

Laptop iBook G3 (Foto: Carl Berkeley / Flickr)

Je třeba pamatovat, že ačkoliv je Jony Ive z hlediska rozšíření ve společnosti dost možná nejvlivnějším designérem (respektive tvůrcem produktů, jak chce být raději označován) v dějinách, není ani zdaleka jediným člověkem, který na podobě produktů Applu pracuje. V průběhu své téměř třicetileté kariéry v této firmě sestavil velmi úzce spolupracující tým designérů, jež dohromady výsledné objekty skutečně tvoří. Vzhledem k až mýtickému tajnůstkářství spojenému s designovým studiem Applu lze pouze spekulovat o tom, jakou přesně roli při vývoji produktů v posledních letech hrál.

Kromě zmíněných poznámek Jonyho Ivea v profilu z roku 2015 se v témže roce také změnil jeho oficiální titul ve firmě z viceprezidenta designu na „hlavního vedoucího designu“ (chief design officer), což bylo teoreticky povýšení, prakticky ovšem znamenalo vzdálení se každodennému chodu designérského studia. Bloomberg píše, že Ive z Applu odcházel čtyři roky a po změně postu v roce 2015 do kanceláří Applu chodil i jen dvakrát týdně a schůzky designérského týmu někdy probíhaly v budově nedaleko jeho domu, v domovech ostatních členů týmu, hotelech apod.

Z designérského týmu Applu v posledních letech odešlo několik členů, což je možná spojeno s určitou statičností směřování produktů v posledních letech. Apple se už poměrně dlouho zaměřuje především na postupné zlepšování už existujících kategorií a není zde tedy tolik prostoru pro výraznější experimentování. Sám Ive před několika lety zmínil, že je hluboce unavený.

Jony Ive a Tim Cook (Foto: Apple)

Jeho odchod a založení vlastního studia tak může pro Apple být nakonec pozitivem, stále s ním totiž bude úzce spolupracovat, ale nebude přímým zaměstnavatelem. Kromě Ivea Apple ostatně v posledních letech získal další hvězdu designu – Marca Newsona, jehož projekty firmu už tak nepřímo ovlivňovaly. V produktech jako Apple Watch nebo nový Mac Pro je pak Newsonův rukopis jednoznačně rozeznatelný.

Zmínka Newsona nesugeruje, že má Apple v záloze další velké jméno, které samostatně povede jeho vývoj. Tim Cook se už od přejmutí postu ředitele společnosti v roku 2011 snaží o značnou diverzifikaci vedení, které teď už dávno nespočívá na jednotlivcích. Stejně tak se produkty Applu čím dál tím více roztahují mimo tradiční hardware do sféry služeb. Odchod Jonyho Ivea tak může znamenat ledacos, ale stejně tak je možné, že se toho ve fungování Applu vlastně mnoho nezmění. Ovšem podobně jako u Steva Jobse, rukopis Jonyho Ivea v něm pravděpodobně bude přetrávat minimálně ještě hodně dlouhou dobu.

Komentáře