Inzerce      O nás     CzechCrunch  
FaceApp je zábavný internetový fenomén a další možná masivní díra v soukromí
Foto: FaceApp

FaceApp je aktuálně zdaleka nejdiskutovanější aplikací a z nějakého důvodu se z ní stal až kulturní fenomén, kdy svoje zestárnuté fotografie sdílejí i celebrity. Ukázalo se však, že možná by ji lidé měli přestat používat, protože tím souhlasí s libovolným zacházením se svými fotografiemi. Je to ale vlastně relevantní? Jak je na tom FaceApp s bezpečností a odpovídají nějak její upravené fotografie realitě?

FaceApp je aplikace, která pomocí umělé inteligence umí měnit různé aspekty lidské tváře, zkoušet různé účesy, přidávat brýle, fousy nebo úsměv. Na sociálních sítích se ale v naprosté většině pochopitelně objevují výsledky funkce omlazování a stárnutí – kdo by nechtěl vědět, jak bude vypadat za pár desítek let?

Problém přichází už při prvním spuštění aplikace, kterým uživatel automaticky souhlasí s podmínkami použití. FaceApp je dílem malého vývojářského studia Wireless Lab z Ruska a fotografie nezpracovává přímo v daném zařízení, ale odesílá je na své servery, analyzuje je a odešle zpátky. Používáním aplikace uživatel přitom svoluje ke zpracování svých osobních údajů, které nemusí zahrnovat pouze fotografii.

Z velkého množství fotografií lze vyčíst mnoho informací, přístup k nim ale nevyžaduje používání ruské aplikace – všichni je dobrovolně na internetu zpřístupňují prostředictvím Facebooku a dalších sociálních sítí. Problém spočívá v tom, co aplikace mohou dělat bez vědomí uživatelů (a často bez jejich vědomí o tom, že k daným postupům sami dali souhlas).

Nejznámějším příkladem je stále skandál Facebooku a firmy Cambridge Analytica, kdy lidé hrající hru na sociální sítí poskytovali osobní informace z profilu svého i všech lidí, které měli v přátelích. Výsledky natolik masivního sběru dat pak byly podle dostupných informací použity pro ovlivňování svobodných demokratických voleb a například i při referendu o Brexitu.

Vývojáři FaceApp tvrdí, že data získaná od uživatelů uchovává na amerických serverech jen krátkou dobu a tak, aby nemohla být přiřazena ke konkrétnímu uživateli. Nic to ovšem nemění na faktu, že Wireless Lab vlastní všechna získaná data a může s nimi nakládat, jak uzná za vhodné – například pro učení umělé inteligence identifikující tváře.

Foto: FaceApp

I kdyby si tedy někdo klasicky řekl, že mu nevadí, pokud by se jeho tvář objevila na billboardu někde v Rusku, strojová analýza fotografií a dalších dat může mít mnohem hlubší důsledky. Z těchto důvodů lídr demokratické menšiny v americkém senátu Charles Schumer navrhl zahájení vyšetřování FBI zaměřující se na to, zda jsou uživatelé FaceApp dostatečně informováni o podmínkách použití a jestli jsou jejich data v bezpečí.

I když jsou například fotografie na serverech ruské firmy uchovávány jen po dobu 24 hodin, tato lhůta neplatí pro další získaná data. Uživatel pak může sám požádat o jejich smazání, ale jednak o této možnosti pravděpodobně téměř nikdo neví a jednak je poměrně složité se k ní vůbec dostat. Prostřednictvím Settings -> Support -> Report a Bug je třeba napsat zprávu se slovem „privacy“ v předmětu, žádající o smazání.

Podobné problémy se týkají také dalších aplikací, služeb a sociálních sítí nakládajících s uživatelskými daty a u všech jsou důležité, vzhledem k tomu, že ruské počítačové společnosti bývají nuceny ke spolupráci s vládou, jsou však u FaceApp ještě výraznější.

Foto: FaceApp

Otázkou zůstává, zda aplikace alespoň nabízí to, co slibuje – zestárlé fotografie jsou zábavné, mají ale nějakou spojitost s realitou? Strojové učení lze skutečně využít k analýze různých aspektů tváře a na základě existujících poznatků se pokusit předpovědět, kterým směrem se budou vyvíjet. Ačkoliv se ovšem stárnutí lidské tváře řídí určitými pravidly (například že nos a oči nikdy nepřestávají růst), jedná se o komplexní proces závislý na mnoha faktorech nezjistitelných ze samotného vzhledu.

Komentáře